Akce z okolí

Martin Mulač | Exuberance

MARTIN MULAČNarozen: 9. 3. 1988, Praha STUDIUM2007–2013 Ateliér Grafiky I (prof. J. Lindovský), Akademie výtvarných umění v Praze 2009 – Litografické symposium v Lipsku 2012 – Litografický workshop – Ingrid Ledent (AVU, Praha) 2013 – Linoryt sympozium, Klenová Martin Mulač | Exuberance Exuberance is Beauty. – William Blake – Martin Mulač je absolventem grafické školy Jiřího Lindovského, což je samo o sobě dostatečně vypovídající – znamená to znalost věci a nemizící zájem o ni, kresebnost a vysokou estetickou kvalitu obrazu, vážnost (občas skrytou), také ale živý vtip a překvapivost. Ačkoli dekadence obyčejně evokuje smutek, melancholii a rozpad celku (věci, osobnosti i obrazu), a ačkoli tak nakonec může vypadat i v tomto případě, přesto si „od Mulačů” opakovaně odnáším pocit, že je to dobré – být a žít. Důvodem je ohromující spektrum možností, gest, významů, které produkují jeden druhý a každý tisíc dalších. I to co mizí, dík tomu zůstává – což je nakonec nejpůsobivější dovednost média, tj. grafiky, jako takového, a přínos tomu, co nazýváme obrazem. Je samozřejmě jistým paradoxem, že rozvrat může být inspirativnější a plodnější, než (s)tvoření samo – dobrým příkladem je už jen Dantovo imaginací přetékající Peklo a jeho ve své eleganci o poznání plošší Ráj. Důvodem je s největší pravděpodobností skutečnost, že „spodní proudy”, jež se s prvním pojí, a můžeme pro ně přitom klidně používat označení dekadentní, jsou čímsi bytostně lidským, chvějivým, tělesným, tj. určeným k dotýkání, ve své smyslovosti vždy fenomenálně subjektivním, byť v globále universálním – a v tomto smyslu plnohodnotným. Imaginativní jednorozměrnost Ráje pak není dána ničím jiným, než právě absencí lidské rozpornosti, měkké tělesnosti, její distancí či přímo negací. Jací jsou nakonec andělé v ráji? Ve stejném smyslu jako Dante o nich píše i polská prozaička Olga Tokarczuk – jsou krásní, vzdálení, nadani pouze jediným citem, totiž sou-citem. To je v kontextu spektra lidských emocí skutečně zoufale málo. Vezměme v potaz bohatství radostí a vzteků, studů, posedlostí, z ávistí atd. atp., které máme k dispozici my. Jejich soucit je však zároveň něčím, oč všichni usilujeme – když se pokoušíme (nejen na své cestě do Ráje) přiblížit Bohu. Člověk je v tomto smyslu skutečně tvorem prostředním, pomezním, ani to (zvíře), ani ono (Bůh). Tokarczuk nicméně schopnost pojímat svět připisuje oběma – zatímco Bůh jej tvoří z ničeho, člověk jej z ničeho pojmenovává, a tedy také vytváří, byť tímto způsobem trochu v kontrapunktu. Pojmenování přitom znamená logický zásah – redukci rovnocenných, klidně vnitřně protichůdných, elementů na jeden společný jmenovatel. Obyčejně se děje ve slovech, respektive v jejich grafickém ekvivalentu (čísle, geometrické relaci), jak ale ukazuje právě Martin Mulač, může probíhat také vizuálně, tj. ve hmotě. Melancholická dekadence i její protipól, extatická, radostná exuberance, se obě pojí s přemírou, s bujením – věcí, pocitů, myšlenek. Ty všechny mají svůj výraz v metafoře. Podobně jako ta jazyková, i metafora vizuální je imaginativně přebohatá, vede mysl k nekonečnému počtu asociací, které všechny sdílí jedno hmotné jádro. Metafora také vyplývá z reciprocity svých vzájemně si strukturálně podobných sou-částí, které jsou nejen jinak, ale pr o její vlastní účely ne-jinak, svébytné a živoucí. Od začátku až do konce máme tedy co do činění s bytností, která se dále rozvíjí a žije vlastním životem – přičemž opouští sféru božského řádu a vstupuje do toho lidského, proměnného, plodivého, smrtelného. Toto je pro mne Mulač: Jeden zdroj štěpící se do nekonečného počtu světů, v nichž žijí nekonečné počty lidí, sdílejících své základní vlastnosti, pokaždé ale osobitých a svobodných, kteří se každý po svém vyrovnávají se svou (dekadentní) přirozeností, přičemž se obracejí k něčemu, co je přesahuje a spojuje. Nechtěla bych končit banálním moralismem, určitě ne právě v případě, který tak jednoduše evokuje pestrost a bohatství lidské přirozenosti. Odtud také ona proponovaná exuberance – dekadentní tíže (tisku, tmavé barvy, detailů) produkuje pocit lehkosti, ošklivé evokuje krásu, zmar předpovídá vznik nového, rozpad celku pozornost věnovanou částem, a vice versa. Ke srovnání se nabízí povahou svého díla bytostní „grafikové”, Hieronymus Bosh, Pieter Brueghel st., M. C. Escher, a všichni ti, kdo se obraceli či obracejí k tomu, co je, přitom ale hledali a hledají to, co to znamená – v hmotě a tvaru, v g estu, v obryse nacházeli a nacházejí podobně přesné pojmenování, jaké nabízí sled písmen či slabik, s vědomím toho však, že vedle světů reálných (zde a nyní) je tady také spektrum těch potenciálních (fikčních). Vnitřní poetismus, jímž tento velkorysý přístup disponuje, má totožnou kvalitu v rovině literární i obrazové. Dekadence rulez – protože takový je život: (Alko)holkami počínaje, a Apokalypsou nikoli konče. V meziprostoru se nachází tisíce tváří a výrazů, které ztělesňují velký (Boží) záměr a hledí při tom na (lidský) svět. Barbora Kundračíková

Výstava regionálních tvůrců

Orel Velká Bystřice vás zve na XVI. ročník výstavy obrazů a fotografií.17.11.2019 od 16:00 do 18:00 hodin18.11.2019 až 22.11.2019 od 15:00 do 18:00 hodin23.11.2019 až 24.11.2019 od 9:00 do 17:00 hodin

Alibaba - koncert v Kratochvíli

Vystoupení skupiny Alibaba v kafé-čajovně Kratochvíle v Olomouci, v Sokolské ulici.

The Comet is Coming (UK)

LONDÝNSKÁ POST-JAZZOVÁ HVĚZDA POPRVÉ V ČECHÁCH! Nastal konec světa, pódium je kosmická loď, mikrofon je urychlovač. Připravte se, Kometa se blíží... The Comet is Coming vznikli před šesti lety v Londýně, když se k funkové dvojici bicí-klávesy na pódiu spontánně připojil saxofonista Shabaka Hutchings, příležitostný člen skupiny Sun Ra Arkestra, která navazuje na odkaz snad největšího jazzového vizionáře Sun Ra. K jeho krédu „uchovat si vynalézavost, i když hrajete na konvenční nástroje“ přidala trojice další: rozvíjet jazzové myšlení a aplikovat je do taneční roviny. The Comet Is Coming nepracují se samply či notebooky, užívají klasické syntezátory ze sedmdesátých let. Nezbytnost odpojit se od dobové rutiny deklarují i ve svém manifestu, který reflektuje současné sociální a ekologické hrozby: „Přijde Kometa a zničí veškeré iluze. Přinese novou realitu, vnímání, schopnosti i povědomí, které budou existovat v jednom. Ten konec bude jen začátkem.“ Shabaka Hutchings je původem z karibského ostrova Barbados a už léta patří k nejprogresivnějším britským jazzmanům, je držitelem prestižní ceny Mobo, hrál s Floating Points, Polar Bear, Heliocentrics i s průkopníkem ethiojazzu Mulatu Astatkem. Na letošních Colours of Ostrava vystoupí se svou další skupinou Sons Of Kemet. Debutové album skupiny Channel The Spirits bylo nominováno na cenu Mercury Prize. The Comet Is Coming přijedou se svým novým albem Trust In The Lifeforce Of The Deep Mystery, které vydal legendární jazzový label Impulse! Records. King Shabaka – saxophone Danalogue The Conqueror – keyboards Betamax Killer – drums

Turecko - dechberoucím Kurdistánem

Zatímco západ Turecka v čele s Istanbulem praská ve švech, východ země navštíví jen hrstka těch, co mají dobrodružnější povahu. Přesto a možná právě proto je pro mne oblast Tureckého Kurdistánu nefalšovaným klenotem. Divoké a liduprázdné hory zalité po celou dobu sluncem silně kontrastují s bujarým životem ve městech. Široko daleko jsme téměř jedinými Evropany. Tato oblast mě doslova uhranula nejen díky přírodním krásám, ale také výbornému jídlu a především fantastickým lidem. Přijďte si poslechnout o zážitcích s nimi, velehorách, městech, dobrém tureckém čaji, nezapomenutelné atmosféře Blízkého východu a mnoha dalších věcech.“ Pořádá Městská knihovna Hranice

Křest CD Lavsongy

UG ECSTASY

ŠACHOFFNICE TOUR | druhý tah - podzim 2019

Přední česká hardrocková kapela Traktor vydala nové album Šachoffnice a objela s ním úspěšné jarní turné po vyprodaných sálech a zaplněných halách. Koncerty probíhaly v euforické atmosféře s velkolepou scénu v motivu šachovnice a přinesly pozitivní ohlasy u fanoušků i médií. A tak se kapela v turné rozhodla pokračovat i na podzim: 1. listopadu 2019 vyrazí s druhým tahem Šachoffnice po šestnácti zastávkách napříč republikou. Na diváky čeká poctivý hard&heavy koncert s podmanivými texty, tématickými videoprojekcemi, speciálními efekty a autogramiádou členů kapely.

VYPSANÁ FIXA 25 LET

Rok 2019 bude pro Vypsanou fiXu rokem přelomovým. Oslaví čtvrtstoletí na tuzemské hudební scéně a právě koncert v S-Klubu bude jedna ze součástí oslav tohoto jubilea. "Čeká nás kulatý výročí, který hodláme oslavit největším koncertem v naší historii. Srdečně zveme veškerý fixí lid. Hodláme si to řádně užít, protože fakt, že se z fáze prázdninového projektu pro legraci dostaneme až do tohoto bodu, nepředpokládal v létě roku 1994 u stolu nad pivem v legendárním klubu Žlutý pes, vůbec nikdo," říká frontman kapely Márdi.